Alergický zánět, pokud se projeví postižením některých orgánů, především dýchacího a kožního, provází alergika po celý život. Vykazuje však značnou individuální dynamiku v čase. Naštěstí projevy alergie dětí, především atopická dermatitida, u většiny postižených v čase vyhasínají nebo se její klinické projevy snižují. Podobné platí pro alergickou rýmu. Pouze menší část alergiků vyvine závažné formy alergických onemocnění, např. astma, atopickou dermatitidu, potravinové alergie, či dokonce anafylaxi. Péče o tyto nemocné je u nás zajištěna ve specializovaných centrech.

Jak vysvětlit tyto velké rozdíly ve vývoji alergie v průběhu života? Vysvětlení nacházíme ve stále hlubším poznání alergického zánětu. Víme, že je určitá genetická predispozice ke vzniku alergie. Jednoduše, pokud spolu mají děti alergici, je významně vyšší riziko, že alergií budou postiženy i jejich děti v porovnání se zdravými rodiči. Genetická dispozice však může být utlumena vhodnými životními podmínkami, ve kterých probíhá vývoj každého člověka. Ten zahrnuje už časné fáze ještě v těle matky, kojenecké a batolecí období, dětství, kdy je formována individuální imunitní reaktivita. Životní podmínky totiž mohou „vypnout“ geny rizikové pro alergie složitými tzv. epigenetickými mechanismy

Hlavními a nejlépe popsanými životními podmínkami, které chrání před vznikem a rozvojem alergického zánětu, je normální průběh těhotenství a vyvážená strava matky. Přirozený porod a kojení mohou rovněž snížit riziko rozvoje některých alergických onemocnění. Obojí je spojeno s normálním vývojem zdravých mikrobiálních společenstev střeva a kůže. Ty jsou podstatné pro vývoj normální individuální reaktivity dítěte. Stejně důležité je postupné zařazení pevné stravy kojenému dítěti v období mezi 4. až 6. měsícem života. V tomto období se na sliznicích otevře „tolerizační okno“, ve kterém se slizniční i celková imunita naučí nereagovat na nesmírné množství alergenních látek přítomných v naší stravě. Mnohé z nich zkříženě reagují např. s alergeny pylových zrn. Cestou tolerizace můžeme utlumit příští reakce i na ně.

Zvláště v dětství se každý člověk setkává poprvé s rozmanitými podněty pro imunitu. Patří mezi ně i virové a bakteriální patogeny. Toto přirozené promořování může být provázeno projevy onemocnění. Je třeba podtrhnout, že infekční nemoci v dětském věku, pokud nejsou závažné nebo časté, rovněž pozitivně ovlivňuji imunitu každého člověka, stejně jako očkování. Jedním z prokázaných efektů je i snížení rizika vzniku alergického zánětu.

Způsob života 2 – 3 generací lidí žijících v rozvinutém světe se skokově změnil v mnoha ohledech. Některé důsledky na zdraví populace jsou pozitivní. Imunitní systém však trpí důsledky těchto změn. Ztratili jsme kontakt s přirozenými podněty, především mikrobiálními v životním prostředí. Naše strava je programově zbavována při průmyslovém zpracování všech mikrobů, včetně těch, které poskytují pozitivní regulace imunitě. Zkrátka, přišli jsem o evoluční „staré přátele“ a trpíme tím. Jsme trvale vystaveni široké paletě chemických látek, které mohou narušovat regulace imunity. Výsledkem je stále častější abnormální imunitní reaktivita někdy končící rozvojem imunopatologickým nemocí, včetně alergií.

Je z toho cesta ven? Svět nevrátíme a ani nechceme vrátit tam, kde v minulosti byl. Můžeme však již dostupnými změnami životního stylu a stravováním riziko rozvoje alergií snížit. Je dobrá zpráva, že nepříjemné projevy alergií umíme omezit léčivy, např. antihistaminiky. A pro nemocné se závažnými i alergickými nemocemi jsou k dispozici i další velmi účinná léčiva, která dávají zpět kvalitní život, říká prof. dr. Jan Krejsek.

U některých lidí se rozmanité projevy alergie, např. ucpaný nos, silná nosní sekrece, kýchání, zarudlé svědící oči, zarudlá svědivá vyrážka na kůži, či dokonce obtížné dýchání, vyskytují bez sezónních výkyvů po celý rok s maximem projevů v noci nebo ráno. V tomto případě je alergický zánět velmi pravděpodobně vyvolán alergeny domácího prachu. Alergeny domácího prachu jsou směsí mnoha alergenů různého původu. Mohou obsahovat alergeny domácích mazlíčků, pokud je chováme, alergeny plísní, pokud máme vlhký byt. Podstatnou složkou domácího prachu jsou alergeny členovců, kteří s námi naše obydlí sdílejí. Většinou o nich ani nevíme, protože žijí skrytě v noci. Mnohé jsou tak malé, že je okem nemůžeme vidět. Mezi ně patří roztoči, kteří jsou zdrojem nejnebezpečnějších alergenů domácího prostředí.

Český název těchto roztočů prachovky přesně popisuje, kde se v obydlí vyskytují. Tak je asi zná málokdo. Mnozí však znají latinské rodové jméno Dermatophagoides, protože díky časté komunikaci již proniklo do veřejnosti. Jak můžeme tyto roztoče stručně popsat? Jsou to velikostí mikroskopičtí živočichové. V teplém a vlhkém prostředí se rychle rozmnožují. Vyhovují jim tkaniny, čalounění, závěsy, koberce.

Nejlepším místem pro život jsou však pro ně naše lůžka. V nich je zahříváme, poskytujeme jim optimální teplotu a vlhkost. Krmíme je epidermálními buňkami kůže, které se přirozeně odlupují. V našich lůžkách se rychle množí, tvoří sekrety a výkaly, které jsou zdrojem nejagresivnějších alergenů. V disponovaném člověku vedou molekulárně popsané alergeny roztočů k rozvoji alergického zánětu, který se projevuje, jak už popsáno výše.

Co dělat s pohromou roztočů v obydlích, pokud jsme alergičtí na jejich alergeny? Hned na začátku musíme konstatovat, že zbavit se jich úplně je nemožné. Vhodnými opatřeními všech v obydlí můžeme významně snížit jejich množství. To může snížit riziko rozvoje klinických obtíží. Je vhodné odstranit nebo omezit všechny textilní součásti interiéru. Podlaha a povrchy by měly být omyvatelné. Na čistění čalouněného nábytku používejme vysavače s účinnými filtry. Důkladný úklid interiéru na vlhko by měl být častý, nejlépe denně. Nejrizikovější je však lůžko. Lůžkoviny nesmí mít náplň z peří. Vhodné jsou výplně z dutých vláken a povlaky ze speciálních tkanin. Vše musí být často práno při teplotě 60°C – 80°C. Matrace mají být latexové s pratelným potahem. Pozor na textilní hračky. Opět se musí pravidelně prát nebo pravidelně „vymrazovat“ v mrazničce. Je třeba vystavovat lůžkoviny slunci a v zimě mrazu při jejich větrání. Je nutné byt důkladně větrat a udržovat vlhkost, pod 50 %, kdy se již roztoči nemnoží. Přínos čističek vzduchu není jednoznačný. Záleží na kvalitě filtrů.

Je velmi pravděpodobné, že přes všechno úsilí se u většiny alergiků na alergeny roztočů alespoň příležitostně projeví klinické příznaky. Roztoči se vyskytují ve všech vnitřních prostorách včetně našich pracovišť. Klinické obtíže je třeba léčit. Kůži alergika je třeba pravidelně ošetřovat vhodnými prostředky s cílem udržet její bariérové funkce. Ekzematici by se neměli obávat tlumit alergický zánět v kůži i preparáty s kortikosteroidy. Podstatné je ale léčebně blokovat histamin uvolněný z mastocytů po kontaktu s alergeny roztočů. Antihistaminika uleví zřetelně od obtíží všem alergikům, s projevy v nosní dutině (ucpaný nos, rýma, kýchání) a očích (zarudnutí, pálení). Antihistaminika blokují alergický zánět i v kůži a plicích.

Jaké léky tedy alergikům na alergeny domácích roztočů doporučit? Jednoznačně antihistaminika, např. léčivé přípravky Zyrtec nebo Xyzal. Jsou to léčiva, která prokázala účinek nejen v klinických studiích, ale i v praxi. Nenarušují běžné denní činnosti. Mohou být podávána dlouhodobě. Uleví od obtěžujících příznaků alergie na roztoče.

Je důležité je alergické příznaky jako takové nepodceňovat, protože včasná léčba alergie může zabránit rozvoji alergického zánětu. V minulosti byla alergická rýma považována za klinicky banální onemocnění, v současnosti je ale zřejmé, že je významným rizikovým faktorem pro rozvoj bronchiálního astmatu. Pokud tedy obtíže přetrvávají, jsou intenzivní, je třeba vyhledat odbornou pomoc lékaře, alergologa, radí prof. dr. Jan Krejsek.

Alergie na alergeny pylových zrn rostlin je pravděpodobně pro veřejnost nejznámější. Mnozí trpí sezónními projevy alergie spojenými s dobou květu určitých trav, stromů nebo květin. Asi nejběžnější je senná rýma vyvolaná pylovými zrny trav, které intenzivně kvetou v době senoseče. Co jsou to vlastně alergeny pylových zrn? Pylové zrno je samčí pohlavní buňka, která se šíří vzduchem. Pylová zrna jednotlivých druhů rostlin mají unikátní tvar, který lze sledovat pod mikroskopem. Vlastní alergeny pylových zrn jsou molekuly bílkovin s přesně definovanou strukturou a funkcí. Na genetickém podkladu vzniká u některých lidí vlivem podmínek vnějšího prostředí k poruše regulací imunity. Tyto osoby označujeme jako atopiky. Produkují ve zvýšené míře protilátky reagující s určitými pylovými alergeny. Ty se následně navazují na povrchové receptory specializovaných buněk imunity, mastocyty. Výsledkem je přecitlivělost těchto osob.

Pokud jsou alergici vystaveni pylovému alergenu, mastocyty se po vazbě alergenů na molekuly Imunoglobulinu E aktivují a rychle uvolňují biologicky aktivní látky ze svých granulí s mnohočetnými důsledky. Nejúčinnější mezi těmito látkami je histamin. Ten po vazbě na buněčné receptory vyvolává otok sliznic, např. nosu, zvýšenou produkci nosního sekretu. Tato alergická rýma je velmi často spojena i s alergickou reakcí na očních spojivkách překrvením nebo pálením očí. Jak příznaky alergické rýmy, tj. ucpaný nos, rýma, tak postižení očí, představují pro pylové alergiky závažné obtíže, které musí řešit.

Z časování alergických obtíží lze odhadnout, které rostliny jsou zdrojem alergenů. To lze potvrdit odborným klinickým a laboratorním vyšetřením. Alergická sezóna může pro někoho začít již v únoru, kdy kvetou lísky. Pro něho může vrchol alergických obtíží představovat květen až červenec, kdy vrcholí sezóna květu trav. Informace o rizikové době květu určitých rostlin lze v Evropě i u nás získat prostřednictvím sítě stanic pylové služby. Na těchto stanicích je monitorována přítomnost a množství pylových zrn. Pylová zrna jsou větrem přenášena na velké vzdálenosti. Není tedy překvapením, že alergické obtíže mohou u nás způsobovat pylová zrna rostlin, které tu nerostou (ambrosie). Je také doloženo, že zvýšené množství alergenů uvolňují pylová zrna, která jsou narušena chemickými škodlivinami v ovzduší. Zjednodušeně, alergenní potenciál je vyšší v městských aglomeracích v porovnání s venkovem. Svůj volný čas by alergici měli trávit v čisté přírodě.

Jsou ještě další užitečné rady a doporučení pylovým alergikům? Pylová zrna jsou v době kvetení všudy přítomná. Jejich koncentrace se však může lokálně podstatně lišit. Alergik na pyly trav by tedy neměl vyhledávat kvetoucí trávníky nebo louky. Pylovým zrnům jsou alergici vystaveni ve vdechovaném vzduchu. Jeho množství podstatně vzrůstá při tělesné námaze. V pylové sezóně by tedy alergik měl omezit fyzické aktivity v místech, kde je ve velké míře vystaven pylovým alergenům. Snížit expozici mohou rovněž čističe vzduchu, časté praní oděvů a ložního prádla. Větrat by měli za bezvětrného počasí, nejlépe v noci. Nemocní mají i dobré zkušenosti s oplachováním nosní dutiny roztokem soli s použitím speciální konvičky. Nebo jsou na trhu k dispozici i kvalitní přípravky obsahující 100% mořskou vodu ve formě spreje, např. zn. Humer. Odstraňování pylových alergenů z oděvů a domácích textilií pomůže jejich časté praní. Je vhodná častá důkladná očista těla sprchováním. Nezapomeňme, že pylová zrna se mohou hromadit ve vlasech (vousech).

Všechny tyto postupy lze považovat pouze za podpůrné. Žádný pylový alergik se zřejmě nevyhne léčebným zásahům, aby si ulevil od obtíží. Pro léčbu projevů běžné pylové alergie lze doporučit antihistaminika, např. léčivé přípravky Xyzal nebo Zyrtec. Ty zablokují receptory pro histamin přítomné na mnohých buňkách těla. Tím je tlumena většina příznaků spojených s alergickou rýmou a alergickým zánětem spojivek. Je třeba zdůraznit podstatný benefit léčby antihistaminiky. Není to jen úleva od obtíží. Tlumení alergického zánětu může zabránit jeho rozšíření na další orgány, např. plíce a kůži. Můžeme zabránit i vzniku některých potravních alergií, protože alergeny pylových zrn zkříženě reagují s alergeny, které se mohou nacházet v některých druzích ovoce a zeleniny. Zasáhněme účinně antihistaminiky do alergického zánětu vyvolanému alergeny pylových zrn, doporučuje prof. dr. Jan Krejsek.

Činnost všech fyziologických soustav našeho těla je přirozeně ovlivněna střídáním světlé a temné části dne. Odborně to nazýváme cirkadiánní rytmicitou. Evolučně je den určen k aktivitě a noc je vyhrazena spánku. Tyto procesy jsou řízeny ústředními hodinami v mozku, které dostávají světelné podněty prostřednictvím zraku. Biologické hodiny řídí funkce všech buněk a orgánů našeho těla. Mají zásadní dopady na mozek, psychiku, metabolismus i imunitu. Přirozené adaptace na den a noc jsou v populaci vyspělých zemí narušovány méně než sto let. Příčinou je umělé osvětlení, technický pokrok obecně, který umožňuje využít, či spíše zneužít, noc především pro zábavu. Obrovskou zátěží jsou v tomto ohledu sociální sítě, které kradou uživatelům, včetně dětí, čas na kvalitní noční spánek. Jsou jednoznačné důkazy, že důsledkem nedostatku spánku je snížena kapacita mozku učit se a pamatovat si nové poznatky s rizikem rozvoje demence. Nedostatek nočního spánku v metabolismu zvyšuje riziko obezity, v imunitě zvyšuje vnímavost k infekcím.

Rozhodující je nejen délka nočního spánku, která by u dospělých měla být okolo 8 hodin, u dětí 10 hodin i více. Klíčový je i fakt, že nejpřínosnější pro všechny funkce těla je převaha spánku v první polovině noci. Popsané platí pro všechny lidi bez rozdílu, protože je to dáno biologií lidského těla. Tvrzení některých lidí, že jsou „sovy“ a že jim to tak vyhovuje, se zakládá na získaných nevhodných návycích, které jsou v důsledku pro zdraví a kvalitu jejich života škodlivé.

Potíže se spánkem jsou mezi lidmi běžné. Daleko větší problémy se spánkem mají lidé trpící alergickými nemocemi, nejčastěji alergickou rýmou, atopickou dermatitidou, ekzémem postihujícím kůži. Pokud jsou klinické příznaky sezónní, např. způsobené alergií na pyly, dá se to snáz vydržet. U osob alergických na roztočové alergeny domácího prachu jsou však alergické obtíže trvalé a velmi snižují kvalitu života, především spánku. Proč tomu tak je?

Lůžko je nejvýznamnějším zdrojem roztočových alergenů. Logicky je expozice alergenům nejsilnější právě ve spánku. Uvolnění histaminu z mastocytů po expozici alergenům zesiluje otok nosní sliznice, tvorbu nosního sekretu, nutí ke kýchání. To vše omezuje dýchání a vede k narušení regulací mozkových center spánku. Výsledkem je obtížné usínání, časté buzení v průběhu noci. Pokud člověk trpí i projevy atopické dermatitidy, přidá se často až nesnesitelné svědění. To prakticky spánek znemožňuje, zvláště u dětí. Výsledkem je doslova utrpení pro celou rodinu, s negativním dopadem na fyzické i duševní zdraví všech. Má tato neblahá situace vůbec řešení?

Má, ale není vůbec jednoduché. Vyžaduje znalosti, úsilí a vytrvalost, protože pozitivní účinky na kvalitu spánku se nedostaví hned. O režimových opatřeních, které mají snížit nálož roztočových alergenů v obydlí a celém bytě, jsme již hovořili zde.

Dobře dostupným prostředkem, který přinese bezprostřední úlevu alergikům a významně přispěje ke kvalitě jejich spánku a přímo či zprostředkovaně zvýší kvalitu jejich života, je léčba antihistaminiky. Ty zablokují receptory pro histamin a zmírňují tak jeho nežádoucí účinky odpovědné za klinické projevy alergie, které jsme již stručně popsali. Jedná se o klinicky prověřená léčiva, např. léčivý přípravek Xyzal, která prakticky neomezují běžné aktivity alergiků. Léčba antihistaminiky účinně tlumí projevy alergického zánětu, které narušují kvalitu života alergika a vedou, mimo jiné k narušení kvality spánku, říká prof. dr. Jan Krejsek.

Po velmi dlouhou část lidských dějin, sahající 8–10 tisíc let zpět do období neolitické revoluce, kdy se původní lovci a sběrači začali měnit v zemědělce, pěstovali plodiny, chovali domácí zvířata a budovali trvalá sídla, žila většina lidí v každodenním a úzkém kontaktu se zemědělským prostředím i zvířaty. Tento způsob života začal být v rozvinutých zemích během zhruba tří generací – tedy přibližně sta let – zásadně nahrazován moderním životním stylem. Tak rychlá společenská změna ovlivnila různé tělesné soustavy, včetně imunitního systému.

S proměnou prostředí se mění i spektrum podnětů, se kterými se imunitní systém setkává. U jedinců s genetickými predispozicemi může v určitých situacích docházet k odlišné imunitní reaktivitě, jež se mimo jiné může projevit také formou alergického zánětu. Zdrojem alergenů mohou být rovněž zvířata, která jsou dnes stále častěji chována v domácnostech pro potěšení – tedy zvířecí mazlíčci.

Pro mnohé chovatele, zvláště děti, jsou domácí zvířata emočně velmi cenná. Považují je za téměř členy rodiny. Přitom mohou být na alergeny domácích zvířat přecitlivělí a kontakt s nimi může vést k projevům alergie postihující především kůži a dýchací soustavu. Co můžeme v takové situaci dělat? Začít musíme od stručného přehledu, co jsou alergeny domácích zvířat, co je jejich zdrojem. Zdrojem alergenů jsou bez výjimky všechna zvířata, která se chovají pro radost. Rozdíly lze mezi zvířaty nalézt v množství a agresivitě alergenů. Je třeba si uvědomit, že zdrojem zvířecích alergenů není pouze jejich kůže a srst, ale alergeny jsou přítomny ve velkém množství v jejich moči, výkalech, slinách a dalších tělních tekutinách. Ty škodí nejen při přímém kontaktu, ale po vyschnutí jsou rozptýleny ve vzduchu v podobě inhalačních alergenů. Nejlepším příkladem jsou v tomto ohledu sliny koček, psů a dalších zvířat, které zasychají na zvířecí srsti a odtud se uvolňují.

Bohužel, imunitní buňky alergiků jsou vybaveny vysoce citlivými sensory zvířecích alergenů. V reálním životě, i přes velké úsilí chovatele dodržovat hygienu, udržovat byt vysoce výkonnými čističi, filtrovat vzduch přes účinné filtry, nemůže poklesnout množství zvířecích alergenů tak, aby u přecitlivělých osob nevyvolalo alergickou reakci. Neplatí také ve veřejném prostoru komunikované, že existují plemena zvířat se sníženou tvorbou alergenů. To vše jsou mýty. Nakonec, i po ukončení chovu
domácího zvířete přetrvají alergeny v bytě po měsíce až roky. S domácími zvířaty, a tedy jejich alergeny, se setkáváme i ve veřejném prostoru, dopravních prostředcích, hotelových pokojích. Těm chovatelům, u kterých se projevuje alergie na alergeny zvířat, např. v podobě alergické rýmy, či atopické dermatitidy (ekzém), přinesou úlevu léčiva blokující receptory pro histamin (antihistaminika). Osvědčenými antihistaminiky jsou např. léčivé přípravky Zyrtec a Xyzal. Pokud alergické obtíže po expozici domácím zvířatům přetrvávají, zhoršují se a postihují plíce (obtížné dýchání, pískot při dýchání) je třeba vyhledat alergologa, který na základě klinického vyšetření a výsledků laboratorních testů navrhne řešení.

Imunitní systém nás účinně chrání před patogeny i škodlivinami vnějšího prostředí. Je rovněž schopen kontrolovat, že v našem těle vše bezchybně funguje. Je schopen reagovat na vnější i vnitřní nebezpečí obranným zánětem. Bohužel, za určitých okolností ztratí regulační brzdy a obrátí se proti lidskému tělu. Rozvine se tak poškozující zánět, který může postihnout jakýkoliv orgán v našem těle. Nejčastější je alergický zánět, jehož důsledkem může být alergické postižení dýchací soustavy, kůže nebo střev. Alergický zánět se rozvíjí u osob přecitlivělých na konkrétní alergeny. Ty tvoří protilátky IgE, které se váží na receptory imunitních buněk, mastocytů. Ty jsou přítomny v kůži i pod sliznicemi. Po vazbě alergenů na protilátky IgE na povrchu mastocytů tyto uvolňují z nitrobuněčných zásobáren řadu chemických látek především histamin, které způsobí příznaky alergické reakce, např. změny na kůži, její zarudnutí, svědění. U alergických onemocnění kůže je třeba odlišit mezi chronickým onemocněním, atopickou dermatitidou, zvanou také ekzém a akutním onemocněním, které označujeme jako kopřivka (urticaria).

Výsev kopřivky na kůži je náhlý. Jeví se jako vyvýšené pupeny, které mohou splývat a mohou být lokalizovány kdekoliv na kůži. Tvarem připomínají reakci kůže na požahání kopřivami. Proto se tak i jmenují. Jsou zarudlé barvy. Podstatné je, že výrazně svědí a pálí. Jak dochází k výsevu kopřivky na kůži? Důvodem je již popsaná degranulace mastocytů po vazbě příčinného alergenu spojená s uvolněním histaminu. Ten je s převahou odpovědný za klinické projevy kopřivky. Pozor, spouštěče kopřivky nejsou pouze alergeny, kterým je kůže přímo vystavena. Mohou to být i alergeny, které vdechujeme nebo jsou přítomny v potravě. Kopřivku nejčastěji spouští alergeny potravy, ořechy, vejce, červené maso, sója. Mohou to být rostlinné alergeny (pylové), alergeny domácích mazlíčků, domácího prachu, alergeny hmyzího bodnutí. Pozor na chemické látky v kosmetice, různých produktech (latex), léčivech. Kopřivku mohou vyvolat i fyzikální faktory, jako je sluneční svit, chlad, tlak.

Pokud dojde k popsaným akutním projevům na kůži, jedná se velmi pravděpodobně o kopřivku. Co dělat? Pokud lze, odstraňme alergenní příčinu. Účinnou a rychlou úlevu od svědění a pálení na kůži přinesou antihistaminika, např. léčivý přípravek Zyrtec nebo Xyzal. Ty zablokováním receptorů pro histamin zabrání negativním účinkům odpovědným za klinické projevy kopřivky. Jde o praxí prověřené léky. Projevy, které provází akutní kopřivku, vymizí do několika dnů. Pokud se tak nestane, může se jednat o chronickou kopřivku nebo o příznaky, které provází jiná onemocnění. V těchto případech je třeba vyhledat pomoc lékaře. Nepříjemné projevy drtivé většiny případů kopřivky, které velmi obtěžují a brání běžným aktivitám, však lze zvládnout co nejrychleji nasazenými antihistaminovými léky jako je Zyrtec nebo Xyzal, uzavírá prof. dr. Jan Krejsek, který tento informační materiál o kopřivce připravil.