Alergický zánět, pokud se projeví postižením některých orgánů, především dýchacího a kožního, provází alergika po celý život. Vykazuje však značnou individuální dynamiku v čase. Naštěstí projevy alergie dětí, především atopická dermatitida, u většiny postižených v čase vyhasínají nebo se její klinické projevy snižují. Podobné platí pro alergickou rýmu. Pouze menší část alergiků vyvine závažné formy alergických onemocnění, např. astma, atopickou dermatitidu, potravinové alergie, či dokonce anafylaxi. Péče o tyto nemocné je u nás zajištěna ve specializovaných centrech.

Jak vysvětlit tyto velké rozdíly ve vývoji alergie v průběhu života? Vysvětlení nacházíme ve stále hlubším poznání alergického zánětu. Víme, že je určitá genetická predispozice ke vzniku alergie. Jednoduše, pokud spolu mají děti alergici, je významně vyšší riziko, že alergií budou postiženy i jejich děti v porovnání se zdravými rodiči. Genetická dispozice však může být utlumena vhodnými životními podmínkami, ve kterých probíhá vývoj každého člověka. Ten zahrnuje už časné fáze ještě v těle matky, kojenecké a batolecí období, dětství, kdy je formována individuální imunitní reaktivita. Životní podmínky totiž mohou „vypnout“ geny rizikové pro alergie složitými tzv. epigenetickými mechanismy

Hlavními a nejlépe popsanými životními podmínkami, které chrání před vznikem a rozvojem alergického zánětu, je normální průběh těhotenství a vyvážená strava matky. Přirozený porod a kojení mohou rovněž snížit riziko rozvoje některých alergických onemocnění. Obojí je spojeno s normálním vývojem zdravých mikrobiálních společenstev střeva a kůže. Ty jsou podstatné pro vývoj normální individuální reaktivity dítěte. Stejně důležité je postupné zařazení pevné stravy kojenému dítěti v období mezi 4. až 6. měsícem života. V tomto období se na sliznicích otevře „tolerizační okno“, ve kterém se slizniční i celková imunita naučí nereagovat na nesmírné množství alergenních látek přítomných v naší stravě. Mnohé z nich zkříženě reagují např. s alergeny pylových zrn. Cestou tolerizace můžeme utlumit příští reakce i na ně.

Zvláště v dětství se každý člověk setkává poprvé s rozmanitými podněty pro imunitu. Patří mezi ně i virové a bakteriální patogeny. Toto přirozené promořování může být provázeno projevy onemocnění. Je třeba podtrhnout, že infekční nemoci v dětském věku, pokud nejsou závažné nebo časté, rovněž pozitivně ovlivňuji imunitu každého člověka, stejně jako očkování. Jedním z prokázaných efektů je i snížení rizika vzniku alergického zánětu.

Způsob života 2 – 3 generací lidí žijících v rozvinutém světe se skokově změnil v mnoha ohledech. Některé důsledky na zdraví populace jsou pozitivní. Imunitní systém však trpí důsledky těchto změn. Ztratili jsme kontakt s přirozenými podněty, především mikrobiálními v životním prostředí. Naše strava je programově zbavována při průmyslovém zpracování všech mikrobů, včetně těch, které poskytují pozitivní regulace imunitě. Zkrátka, přišli jsem o evoluční „staré přátele“ a trpíme tím. Jsme trvale vystaveni široké paletě chemických látek, které mohou narušovat regulace imunity. Výsledkem je stále častější abnormální imunitní reaktivita někdy končící rozvojem imunopatologickým nemocí, včetně alergií.

Je z toho cesta ven? Svět nevrátíme a ani nechceme vrátit tam, kde v minulosti byl. Můžeme však již dostupnými změnami životního stylu a stravováním riziko rozvoje alergií snížit. Je dobrá zpráva, že nepříjemné projevy alergií umíme omezit léčivy, např. antihistaminiky. A pro nemocné se závažnými i alergickými nemocemi jsou k dispozici i další velmi účinná léčiva, která dávají zpět kvalitní život, říká prof. dr. Jan Krejsek.