Úvod

Invaze do Evropy už začala

Jsou ve vzduchu, který dýcháme, v potravě, kterou konzumujeme, ve vodě, kterou pijeme, i na lůžkách, na kterých spíme. Co je to? Mikroorganismy a organické molekuly. Cizorodé látky různého původu, působící různými mechanismy, pronikají do těla a vyvolávají zde přecitlivělost imunitního systému - alergickou reakci organismu.

Alergie se netěší takovému zájmu veřejnosti jako AIDS, kardiovaskulární onemocnění nebo zhoubné nádory, které jsou v současnosti hlavními příčinami úmrtí. Představují však závažný zdravotní problém a patří mezi onemocnění s nejvyšším globálním rozšířením - neuznávají zeměpisné hranice, šíří se neúprosně i v evropské populaci.

Jako reakci na tento problém vytvořil Institut UCB pro alergii za pomoci předních evropských alergologů analýzu všech celoevropských souvislostí. "Bílá kniha alergie" vykreslila znepokojivý obraz vzrůstajícího šíření alergických onemocnění bez ohledu na hranice států. Výtah hlavních bodů knihy, který vám předkládáme, poskytuje stručný přehled informací o jednom zdravotním problému skutečně globálních rozměrů.

Klíčová slova:

epidemiologie - rinitida - astma - atopická dermatitida - potravinová alergie - ohrožené děti - diagnóza - léčba - prevence - sociálně - ekonomické výdaje a souvislosti - organizace zdravotní péče - cesta do budoucnosti

Souhrn:

Alergická onemocnění se nejčastěji projevují v podobě rýmy, astmatu, atopické dermatitidy a dalších kožních obtíží, ale také jako život ohrožující anafylaktický šok. Ve vyspělých zemích patří alergie mezi vůbec nejčastější chronická onemocnění, která postihují 15 - 30 % obyvatelstva. Nesoulad mezi organizací zdravotní péče a zdroji pro zabezpečení zdravotní péče alergiků v zemích EU má obrovské sociální i rozpočtové důsledky. "Bílá kniha" dokumentuje rozsah alergických onemocnění v Evropě. Popisuje soudobé přístupy k diagnostice, léčbě a prevenci alergií a ukazuje na metody jednotného a úspěšného přístupu k péči o zdraví alergií ohrožené populace.

Četné studie ukazují na dramatický vzestup alergických onemocnění v posledních dekádách. Rovněž epidemiologická šetření prokazují rychlý nárůst alergických onemocnění. Důležitou roli zde hrají nejrůznější faktory včetně komplexní interakce s životním prostředím, např. kvalita bydlení, způsob stravování, životní prostředí měnící se v závislosti na rozvoji průmyslu i chemického zpracování surovin. Epidemiologický výzkum, zaměřený na příčiny těchto změn, má pro cílevědomý a hospodárný přístup k preventivním nebo léčebným opatřením zásadní význam.

Během posledních dvou dekád se naše porozumění alergickým onemocněním výrazně zlepšilo. Přesto však dnešní rychlé změny prostředí a životního stylu způsobily výskyt nových dosud neznámých druhů alergií, které se mohou rychle rozšiřovat.

Na alergii, jakou je například pylová rýma, jsme se dříve dívali jako na banální a nezávažné onemocnění. Tento přístup se dnes podstatně mění. Nemůžeme přehlížet onemocnění, které nejen postihuje třetinu populace, ale také výrazně a na dlouhou dobu snižuje kvalitu života postižených osob a tím i jejich pracovní produktivitu nebo vyvolává ztráty plynoucí z jejich pracovní neschopnosti. Alergická onemocnění tak mají v řadě zemí značně negativní vliv na výši sociálně-ekonomických nákladů. Proto je naprosto nezbytné státní zdravotní správu na tyto problémy nestále upozorňovat.

Hlavním cílem není však pouze léčba těchto onemocnění, ale zejména jejich prevence. Dosažení toho však značně ztěžuje komplexnost všech spolupůsobících faktorů. Přestože současný výzkum opravňuje k realistickým nadějím, pro rozvoj promyšlené veřejné zdravotní koncepce v oblasti alergických onemocnění je zapotřebí větších znalostí i úsilí evropské lékařské veřejnosti.