Alergické astma
Diagnostické rozpaky spojené s astmatem lze snad nejlépe dokumentovat na tom, že ani odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) a Amerického sdružení hrudních odborníků - Americké společnosti hrudního lékařství (American College of Chest Physicians) se nemohli shodnout na jednotné definici a pojetí astmatu. Ke sjednocení v tomto směru nepřispěla ani výstupní zpráva expertů amerického Národního vzdělávacího programu k problematice astmatu.
Příznaky zúžení průdušek, které jsou následkem přechodné infekce průdušek, jsou časté již během prvních pěti let života dítěte. U dvou třetin dětí však odeznívají ještě v předškolním věku. Avšak i u těchto dětí zůstává zachován vyšší sklon ke vzniku průduškového astmatu v dalším období - v dospívání a v prvních letech dospělosti. V ranném dětství výskyt astmatu u chlapců a dívek odpovídá poměru 2 :1, v dalším období se tento poměr vyrovnává.
Současné studie ukazují, že celkový výskyt astmatu (prevalence) vzrostl. Většina autorů uvádí hruba dvojnásobný vzestup v průběhu osmdesátých let. Navzdory tomuto vzestupu však v Evropě zůstává úmrtnost v důsledku astmatu ve srovnání s ostatními částmi světa celkem nízká. Ukazuje se, že nejsilnějším determinantem pro vývoj průduškového astmatu jsou některé, zatím však ne zcela přesně definované faktory moderního "západního způsobu života". To je samo o sobě zajímavé, ale na druhé straně - s ohledem na naše děti - i poněkud varující.
Některé studie dále poukazují na celkově vyšší výskyt astmatu v městských oblastech, a to jak u dětí, tak u dospělých. Může to být důsledkem nejen zmíněného "západního způsobu života", ale i znečištění venkovního ovzduší. Na rozdíl od pylové rýmy je astma u sociálně slabších vrstev obyvatelstva obvyklejší než u vyšších sociálně-ekonomických skupin.