Činnost všech fyziologických soustav našeho těla je přirozeně ovlivněna střídáním světlé a temné části dne. Odborně to nazýváme cirkadiánní rytmicitou. Evolučně je den určen k aktivitě a noc je vyhrazena spánku. Tyto procesy jsou řízeny ústředními hodinami v mozku, které dostávají světelné podněty prostřednictvím zraku. Biologické hodiny řídí funkce všech buněk a orgánů našeho těla. Mají zásadní dopady na mozek, psychiku, metabolismus i imunitu. Přirozené adaptace na den a noc jsou v populaci vyspělých zemí narušovány méně než sto let. Příčinou je umělé osvětlení, technický pokrok obecně, který umožňuje využít, či spíše zneužít, noc především pro zábavu. Obrovskou zátěží jsou v tomto ohledu sociální sítě, které kradou uživatelům, včetně dětí, čas na kvalitní noční spánek. Jsou jednoznačné důkazy, že důsledkem nedostatku spánku je snížena kapacita mozku učit se a pamatovat si nové poznatky s rizikem rozvoje demence. Nedostatek nočního spánku v metabolismu zvyšuje riziko obezity, v imunitě zvyšuje vnímavost k infekcím.

Rozhodující je nejen délka nočního spánku, která by u dospělých měla být okolo 8 hodin, u dětí 10 hodin i více. Klíčový je i fakt, že nejpřínosnější pro všechny funkce těla je převaha spánku v první polovině noci. Popsané platí pro všechny lidi bez rozdílu, protože je to dáno biologií lidského těla. Tvrzení některých lidí, že jsou „sovy“ a že jim to tak vyhovuje, se zakládá na získaných nevhodných návycích, které jsou v důsledku pro zdraví a kvalitu jejich života škodlivé.

Potíže se spánkem jsou mezi lidmi běžné. Daleko větší problémy se spánkem mají lidé trpící alergickými nemocemi, nejčastěji alergickou rýmou, atopickou dermatitidou, ekzémem postihujícím kůži. Pokud jsou klinické příznaky sezónní, např. způsobené alergií na pyly, dá se to snáz vydržet. U osob alergických na roztočové alergeny domácího prachu jsou však alergické obtíže trvalé a velmi snižují kvalitu života, především spánku. Proč tomu tak je?

Lůžko je nejvýznamnějším zdrojem roztočových alergenů. Logicky je expozice alergenům nejsilnější právě ve spánku. Uvolnění histaminu z mastocytů po expozici alergenům zesiluje otok nosní sliznice, tvorbu nosního sekretu, nutí ke kýchání. To vše omezuje dýchání a vede k narušení regulací mozkových center spánku. Výsledkem je obtížné usínání, časté buzení v průběhu noci. Pokud člověk trpí i projevy atopické dermatitidy, přidá se často až nesnesitelné svědění. To prakticky spánek znemožňuje, zvláště u dětí. Výsledkem je doslova utrpení pro celou rodinu, s negativním dopadem na fyzické i duševní zdraví všech. Má tato neblahá situace vůbec řešení?

Má, ale není vůbec jednoduché. Vyžaduje znalosti, úsilí a vytrvalost, protože pozitivní účinky na kvalitu spánku se nedostaví hned. O režimových opatřeních, které mají snížit nálož roztočových alergenů v obydlí a celém bytě, jsme již hovořili zde.

Dobře dostupným prostředkem, který přinese bezprostřední úlevu alergikům a významně přispěje ke kvalitě jejich spánku a přímo či zprostředkovaně zvýší kvalitu jejich života, je léčba antihistaminiky. Ty zablokují receptory pro histamin a zmírňují tak jeho nežádoucí účinky odpovědné za klinické projevy alergie, které jsme již stručně popsali. Jedná se o klinicky prověřená léčiva, např. léčivý přípravek Xyzal, která prakticky neomezují běžné aktivity alergiků. Léčba antihistaminiky účinně tlumí projevy alergického zánětu, které narušují kvalitu života alergika a vedou, mimo jiné k narušení kvality spánku, říká prof. dr. Jan Krejsek.